Podcast Akademie věd

Voda je nejcennější surovina na Zemi a je ve veřejném zájmu, aby byla dobrá a bylo jí dost. Neexistuje však dostatečný metodický pokyn pro stanovení, vymezení a využívání ochranných pásem vodních zdrojů. Poslechněte si AVex [https://www.avcr.cz/export/sites/avcr.cz/cs/veda-a-vyzkum/avex/files/2025-02.pdf], nezávislé a nestranné expertní stanovisko, které AV ČR připravuje pro legislativní potřeby zákonodárců Poslanecké sněmovny a Senátu Parlamentu ČR. Tento AVex popisuje nedostatky současné ochrany vodních zdrojů a rozebírá problematiku ochranných pásem. Navrhuje také doporučení, která povedou k zlepšení právní ochrany vodních zdrojů z pohledu kvantity i kvality vody. Odbornými garanty stanoviska jsou Ústav pro hydrodynamiku AV ČR [https://www.ih.cas.cz/], Ústav státu a práva AV ČR [https://www.ilaw.cas.cz/] a Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně [https://www.utb.cz/].  Načetli: Justin Svoboda a  Jitka Kostelníková // Edit a mastering: Vojtěch Zavadil // Redakce textu: Markéta Růžičková // Epizoda vznikla s podporou Strategie AV21 [https://strategie.avcr.cz/]

Půlka kance rozhodčímu fotbalového zápasu, lahvinka třídnímu učiteli či luxusní dovolená u moře pro pana doktora. I tak mohou vypadat úplatky. „Korupce ovšem také podléhá evoluci. Její formy jsou stále sofistikovanější,“ říká Kristýna Bašná ze Sociologického ústavu AV ČR [https://www.soc.cas.cz/cz/]. V jakých oblastech v tuzemsku bují nejvíce a jak moc jsou Češi k uplácení tolerantní?   Audiočlánek vychází z textu Radky Římanové, který najdete v A / Magazínu [https://pdf.avcr.cz/A/2024-04/#page=1]. Čtvrtletník v tištěné podobě si můžete zdarma objednat na ⁠predplatne@ssc.cas.cz [predplatne@ssc.cas.cz]⁠.  Načetli: Jitka Kostelníková a Justin Svoboda // Edit a mastering: Jáchym Vanc // Nahráno ve studiu Mr. Wombat // Epizoda vznikla s podporou Strategie AV21 [https://strategie.avcr.cz/].

Využíváte ChatGPT nebo jinou generativní AI? Napadlo vás, jak proměňuje naše myšlení, ale i vzdělávání? Stanou se charaktery AI našimi učiteli, kouči nebo nejlepšími přáteli? Poslechněte si rozhovor o technologii, která zásadně ovlivní naši budoucnost. Dozvíte se, co se stalo, když začal ChatGPT své uživatele přehnaně chválit, co může vést k monokultuře vědění a zda je kreativnější umělá inteligence, nebo lidé. Hostem epizody je Marek Urban z Psychologického ústavu AV ČR [https://psu.cas.cz/cs/index.html], který vede CREAITE lab. Se svým týmem zkoumá možnosti generativních nástrojů umělé inteligence pro zlepšení tvůrčího řešení problémů a zajímá ho taky průnik mezi AI a lidskou kreativitou. Ve své práci aplikuje různé koncepty z pedagogické psychologie na výzkum jazykových modelů. Zajímá ho taky vztah metakognice, tedy myšlení o vlastním myšlení, a kreativity.  V rozhovoru se odkazujeme na Markovy články na platformě Kudos [https://www.growkudos.com/profile/marek_urban] . Moderace a edit: Jitka Kostelníková // Mastering: Vojtěch Zavadil // Nahráno ve studiu Mr. Wombat // Epizoda vznikla s podporou Strategie AV21 [https://strategie.avcr.cz/]

Jak se žije vědcům a vědkyním s nejistotou? Patří vůbec do vědy a jak si s ní počít při komunikaci výsledků? Kde badatelé a badatelky čerpají sílu s nejistotou koexistovat a musí být vždy negativní? Poslechněte si záznam diskuze z olomouckého festivalu AFO a zjistíte, jakou nejistotu zažil evoluční biolog Karel Janko při výpravě na Antarktidu, jak výzkumnice udržitelnosti Zuzana Harmáčková pracuje s hypotézami při práci v terénu, proč si biofyzička Vladimíra Petráková hledá do týmu lidi, kteří jsou schopni nejistotu zvládnout, a kdy fyzik Martin Ledinský objevil něco náhodou.  Nahráno živě na AFO60 // Moderace a edit: Jitka Kostelníková // Epizoda vznikla s podporou Strategie AV21 [https://strategie.avcr.cz/] Zuzana Harmáčková  V Ústavu výzkumu globální změny AV ČR [https://www.czechglobe.cz/cs/struktura-ustavu/vyzkumny-sektor/iv-sekce-humannich-dimenzi-dopadu-globalni-zmeny/oddeleni-socialne-ekologicke-analyzy/#dep_86]vede oddělení sociálně-analytické analýzy. Zabývá se vytvářením a analýzou budoucích scénářů a cest k udržitelnosti ve spolupráci s odborníky, politickými představiteli a zástupci veřejnosti napříč různými kulturními a geografickými kontexty (Česko, Evropa, Střední Asie, Afrika). Vyučuje na Přírodovědecké fakultě UK a Fakultě sociálních studií MUNI. Karel Janko  Je milovníkem Antarktidy a severských zemí, kde se věnuje studiu ledovců a jejich ekosystémů. V Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR [https://www.iapg.cas.cz/cs/laboratore/Laborator-nemendelovske-evoluce/Lide/] vede laboratoř nemendelovské genetiky a zabývá se hlavně alternativními způsoby rozmnožování, které zkoumá jak na teoretické úrovni pomocí matematických modelů, tak prakticky, například u sekavců, ryb žijících v říčkách po celé Evropě.   Martin Ledinský  Ve Fyzikálním ústavu AV ČR [https://p4f.fzu.cz/fzu_supervisor/rndr-martin-ledinsky-ph-d/]vede skupinu tenkých vrstev pro fotovoltaické aplikace. Aktivně se snaží pomoct návratu výroby křemíkové fotovoltaiky do EU a fascinují ho halidové perovskity, nové nadějné materialy pro tenkovrstvou fotovoltaiku. Popularizuje fyziku, zejména fotovoltaiku, na mateřských, základních, středních i vysokých školách. Vladimíra Petráková  Vede výzkumnou skupinu [http://petrakova-group.eu/] v Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského AV ČR [https://www.jh-inst.cas.cz/cs]. Dříve působila na Svobodné univerzitě v Berlíně v oboru fyzika pevných látek a biochemie. Zabývá se interakcí fluoroforů a plasmonických nanočástic pro aplikace v superrozlišovací mikroskopii. Věnuje se také podpoře rovných příležitostí ve vědě a spoluzaložila Czexpats in Science [https://czexpats.org/].

No man’s lands emerged in 1938 at various points along the borders of East-Central Europe. These were places of abandonment, immense suffering, and extreme exclusion. Between March 1938 and September 1939, tens of thousands of Jewish men, women, and children struggled to survive in the forests, fields, and abandoned buildings of this liminal space. Historian Michal Frankl from the Masaryk Institute and Archives of the Czech Academy of Sciences [https://www.mua.cas.cz/en] delves into this overlooked chapter of Holocaust history. He is the author of the book Občané země nikoho: Uprchlíci a pohyblivé hranice středovýchodní Evropy 1938–1939 [https://www.mua.cas.cz/cs/publikace/obcane-zeme-nikoho-uprchlici-a-pohyblive-hranice-stredovychodni-evropy-19381939-p] (Citizens of No Man’s Land: Refugees and Shifting Borders in East-Central Europe 1938–1939).  In this audio article, you will learn where groups of Jewish refugees became stranded in Europe and what helped them survive. And a question inevitably arises: are these “no man’s lands” really a thing of the past, or do parallels persist in today’s world? This audio feature is based on the article written by Leona Matušková, which you can read in full in the quarterly A / Magazine [https://www.avcr.cz/export/sites/avcr.cz/.content/galerie-souboru/Acko/2024/A-Magazine-2024-AJ-komplet.pdf] of the CAS here [https://pdf.avcr.cz/A/2024-eng/#page=46]. The English issue is available online via the Czech Academy of Sciences website, or you can request a print copy by emailing predplatne@ssc.cas.cz [predplatne@ssc.cas.cz].   Narrated by: Daniel Zappi // Edited by: Jitka Kostelníková // Produced with support from: Strategy AV21 [https://strategie.avcr.cz/en/o-strategii]