HOVORY O DUŠI

Pozvání do podcastu přijal psychiatr a psychoterapeut Ján Praško [https://cs.wikipedia.org/wiki/Ján_Praško_Pavlov], který od roku 1984 pracoval ve Výzkumném ústavu psychiatrickém, později Psychiatrickém centru Praha (PCP). V letech 2008 až 2018 byl přednostou Kliniky psychiatrie Lékařské fakulty Univerzity Palackého a Fakultní nemocnice Olomouc [https://www.fnol.cz/kliniky-ustavy-oddeleni/klinika-psychiatrie]. Od roku 2018 vede Subkatedru psychoterapie Institutu pro postgraduální vzdělávání ve zdravotnictví (IPVZ) [https://www.ipvz.cz/o-ipvz/kontakty/pedagogicka-pracoviste/lekarska-psychoterapie/informace-o-pracovisti]. Je předsedou České psychoterapeutické společnosti [https://www.psychoterapeuti.cz], působí v čele Centra duševní rehabilitace (CDR) v Berouně [https://www.cdr-akeso.cz] a je autorem programů průkopnického programu Mindwell [https://mindwell.cz/domu]. V několika zemích Evropy vede systematické výcviky v kognitivně-behaviorální terapii. Je autorem několika set odborných textů a osmdesáti monografií. S Jánem Praškem v podcastu hovoříme o přístupech, které vznikly v rámci třetí vlny kognitivně-behaviorální terapii (KBT). Přístupy se více zaměřují na analýzu hluboce zakořeněných vzorců uvažování a chování. Třetí vlna je propojena především se schematerapií, dialekticko-behaviorální terapií (DBT) a terapií přijetí a odhodlání (ACT). S Janem Praškem se také v podcastu vydáváme na krátkou prohlídku Centra duševní rehabilitace (CDR) v Berouně, v jehož čele působí. A v závěru rozhovoru nás profesor Praško seznamí s novým programem Mindwell, který také vychází z třetí vlny v KBT. Průkopnický program je důkazem, že i v on-line světě je možné účinně pracovat s úzkostmi, depresemi nebo se syndromem vyhoření.

Pozvání do podcastu přijal klinický psycholog a psychoterapeut Jan Kulhánek [https://www.kulhanek-psycholog.cz]. Vystudoval jednooborovou psychologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a absolvoval Dynamicky orientovaný komunitní výcvik v psychoterapii. Pracoval jako psycholog a artetarepeut v Dětské psychiatrické klinice Fakultní nemocnice Motol [https://www.fnmotol.cz/kliniky-a-ambulance/detska-psychiatricka-klinika-2-lf-uk-a-fn-motol/] a v Centru zrakových vad. Dlouhodobě spolupracoval s Klubem duševního zdraví pro dospívající a dospělé psychiatrické pacienty při Všeobecné fakultní nemocnici v Praze. A působil též jako vedoucí psycholog a psychoterapeut v Denním psychoterapeutickém sanatoriu Ondřejov [https://www.ondrejov.cz]. V roce 2011 založil Centrum psychoterapie Anděl [https://www.psychoterapie-andel.cz], kde pracuje s dětmi, dospělými i celými rodinami. Na Pražské vysoké škole psychosociálních studií [https://www.pvsps.cz] přednáší o rodině. Je autorem řady publikací, mimo jiných i knihy s názvem Děti a rodiče v rozmanitých rodinách, kterou vydalo Nakladatelství Portál [https://obchod.portal.cz/psychologie/deti-a-rodice-v-rozmanitych-rodinach]. Společně s naším hostem se nejprve ohlížíme do minulosti, abychom zjistili, jak vypadala v našich podmínkách tradiční rodina, která v určité podobě existuje dodnes. Během minulého století se ovšem začal postupně proměňovat pohled na výchovu dětí, rodiny se více atomizovaly a ženy se začaly postupně emancipovat, což vedlo k vzniku moderní rodiny. Jedenadvacáté století s sebou přineslo větší míru rovnoprávnosti, která se promítla také do rodinného uspořádání. Proměnila se role dětí, ale také prarodičů v širší rodině. Nelze proto jednoznačně odpovědět na otázku, jaká je dnešní rodina v naší euroamerické kultuře. Jak píše Jan Kulhánek ve své nové knize, je to velmi různé. Proto se s ním podíváme blíže na některé důležité aspekty, jež tvoří různorodost dnešních rodin a projdeme si nejrozšířenější modely rodinného soužití.

Pozvání do podcastu přijala lékařka Zuzana Martínková, která v rámci studia medicíny absolvovala chirurgickou stáž v Brazilském Cascavelu a studovala také jeden semestr v Toulouse ve Francii. V roce 2020 atestovala z všeobecného praktického lékařství a o tři roky později z paliativní medicíny. Prošla kurzy sdělování závažných zpráv ESPERO, komunikace a krizové intervence. Od roku 2020 působí v neziskové organizaci Cesta domů [https://www.cestadomu.cz], která poskytuje odbornou péči umírajícím a jejich blízkým. Společně se Zuzanou Martínkovou přijal pozvání i psychoterapeut Pavel Duba, který absolvoval výcvik se zaměřením na skupinovou dynamickou psychoterapii v Remediu. Prošel také výcviky Krizové intervence, kurzem Critical Palliative Care Skills for Social Workers na půdě California State University a kurzy dětské paliativní péče. Ve své praxi pracoval s mladými dospělými po skončení jejich ústavní výchovy, působil v sociálně vyloučených lokalitách, ale pracoval též s uprchlíky. Má svou psychoterapeutickou praxi a od roku 2019 pracuje v neziskové organizaci Cesta domů [https://www.cestadomu.cz], kde vede podpůrné služby. Strach a obavy ze smrti zažíváme především v panických atakách s mučivou intenzitou. Na smrt a umírání se proto s hosty podcastu podíváme blíže a pokusíme se přitom oslabit obavy z vlastní konečnosti, a to alespoň na vědomé úrovni. Můžeme se tím nechat inspirovat k postupnému přijetí vlastní smrtelnosti, které obvykle vede k prožívání smysluplnějšího života.

Pozvání do podcastu přijala psycholožka a psychoterapeutka Tereza Hrušková [https://kpsychologovi.cz/author/tereza/], která vystudovala psychologii na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity [https://www.phil.muni.cz], kde pokračuje v doktorském studiu psychologie. Pracovala jako poradenská psycholožka pro studenty s psychickým onemocněním na Vysokém učení technickém v Brně [https://www.vut.cz]. Absolvovala psychoterapeutický výcvik v kognitivně-behaviorální terapii v Mezinárodním institutu KBT Odyssea [https://www.vycvikkbt.cz], dále kurzy v psychodiagnostice a krizové intervenci, ale také letní školy v Amsterodamu a Ženevě, zaměřené na emoční regulaci. Je zakladatelkou projektu „Kpsychologovi“ [https://kpsychologovi.cz], který pomáhá lidem najít cestu k odborné pomoci. Součástí projektu je průvodce duševním zdravím Nekašli na sebe [https://www.nekaslinasebe.kpsychologovi.cz]. Stejně se jmenuje i její nová kniha [https://obchod.portal.cz/hry-a-procvicovani/nekasli-na-sebe], kterou vydalo Nakladatelství Portál [https://nakladatelstvi.portal.cz]. S Terezou Hruškovou hovoříme v podcastu především o tom, čím jsou naše emoce, jak se je můžeme naučit postupně „číst“ a proč je dobré s nimi umět pracovat. Vycházíme přitom z její knihy Nekašli na sebe, psané pro všechny, kteří se o sebe chtějí starat pravidelně a naučit se efektivně pracovat právě s emocemi. Nikoliv jednorázově, až když je to dlouhodobě neudržitelné. Kniha je určena čtenářům, kterým se emoce někdy střídají jako na houpačce a chtějí konečně pochopit, co a proč se v nich skutečně děje. Informace a tipy uvedené v publikaci Nekašli na sebe jsou výzkumně podloženy a pocházejí z kognitivně-behaviorální terapie (KBT), dialekticko-behaviorální terapie (DBT) a schematerapie. Ale také z poznatků, které Tereza Hrušková získala ve své psychoterapeutické praxi a dvou letních školách o emoční regulaci.

Ve speciálu podcastu hovoříme jak o počátcích léčby závislosti na alkoholu u nás, tak o vnímání podstaty závislosti, které prošlo za posledních sto padesát let zajímavým vývojem. A to od různě pojímaných modelů morálních, přes modely sociální a úzce medicínské, až ke komplexnímu modelu bio-psycho-sociálnímu. Teprve v polovině 20. století začala být závislost považována za nemoc a prosadila se do mezinárodní klasifikace nemocí (MKN). V návaznosti na dynamický rozvoj neurověd v posledních dvou dekádách převážil neurobiologický model závislosti, který závislost chápe jako chronické recidivující onemocnění mozku, přesněji systému odměny [https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/44848?show=full]. S profesorem Michalem Miovským [https://www.databazeknih.cz/zivotopis/michal-miovsky-18426] ve speciálu diskutujeme především o léčbě závislostí s pomocí psychoterapie. A nacházíme v ní řadu momentů, překvapivě společných pro většinu psychoterapií.