Právo k Ranní Kávě | Pracovněprávní novinky 2026

Právo k Ranní Kávě | Regulace cen pohonných hmot

V novém dílu podcastu Právo k Ranní Kávě se associate partner Michal Sylla a koncipientka Adéla Koutská věnují aktuálním otázkám cenové regulace pohonných hmot. V návaznosti na vývoj cen benzínu a nafty i napětí na mezinárodních trzích rozebírají, jaké nástroje má stát k dispozici, kdy může do tržního prostředí zasáhnout a jaké právní limity by přitom měl respektovat.

Právo k Ranní Kávě | Jak se staví Česko?

V aktuálním díle podcastu Právo k Ranní Kávě přivítal moderátor a associate partner Daniel Vejsada svého kolegu, partnera advokátní kanceláře PRK Partners a experta na stavební právo, Romana Pečenku. Hlavním tématem rozhovoru je spuštění nového autorského podcastu Romana Pečenky s názvem "Jak se staví Česko?", který se zaměřuje na opomíjené, ale klíčové téma územního plánování.

Právo k Ranní Kávě | Právo a praxe kybernetické bezpečnosti

V aktuálním dílu podcastu Právo k ranní kávě se partner Michal Matějka a of counsel Zbyněk Loebl z advokátní kanceláře PRK Partners věnují nové fázi v oblasti kybernetické bezpečnosti – přechodu od teoretické přípravy k praktické implementaci bezpečnostních opatření. Tato diskuse reaguje na nabytí účinnosti nového zákona o kybernetické bezpečnosti (1. listopadu 2025) a související povinnost registrace subjektů u NÚKIB, po jejímž potvrzení začíná běžet roční lhůta pro zavedení konkrétních kroků.

Právo k Ranní Kávě | Pracovněprávní novinky 2026

V novém dílu podcastu Právo k Ranní Kávě rozebírají partner Jaroslav Škubal a advokátka Tereza Erényi z PRK Partners klíčové změny v pracovním právu pro rok 2026. Hlavním tématem je dopad provozní praxe po flexinovele zejména nový běh výpovědní doby (od doručení), který vyžaduje precizní časování organizačních změn. Od dubna 2026 zavádí stát jednotné měsíční hlášení, což přinese mzdovým účtárnám a personalistům náročnou přípravu dat a úpravu náborových procesů. Diskuse se věnuje i zpřísnění hlášení cizinců pod hrozbou třímilionové pokuty, navýšení podpory v nezaměstnanosti (nově až 38 tisíc Kč) a povinným příspěvkům na penzijní připojištění pro zaměstnance v náročných profesích. V závěru advokáti varují před blížící se směrnicí o transparentním odměňování – ačkoliv český zákon ještě není schválen, firmy by měly již nyní provádět mzdové audity, protože data za rok 2026 budou pravděpodobně podléhat prvnímu reportingu.

Právo k Ranní Kávě | Papežštější než Papež: Jak český zákonodárce implementuje Anti-SLAPP směrnici

V novém díle podcastu Právo k Ranní Kávě diskutují associate partner Michal Sylla a advokátka Tereza Veselá z PRK Partners o klíčových novinkách v procesním právu, přičemž se nejprve zaměřují na první českou hromadnou žalobu v kauze Postýlkov, u níž soud v létě prvoinstančně vyhověl spotřebitelům. Michal upozorňuje na aktuální komplikace spojené s odvoláním firmy Postýlkov, neboť kvůli technickému zpoždění ministerstva s ostrým startem rejstříku hromadných řízení a mezerám v zákoně není obsah tohoto odvolání veřejně přístupný. To ztěžuje informovanost dotčených spotřebitelů, kteří jsou odkázáni na komunikaci s žalující neziskovou organizací, a zároveň to otevírá širší debatu o míře veřejnosti těchto sporů a ochraně dobré pověsti účastníků. Stěžejním tématem je však připravovaná novela občanského soudního řádu implementující evropskou směrnici proti strategickým žalobám proti veřejné účasti (tzv. Anti-SLAPP), která má bránit zneužívání justice k šikaně novinářů či aktivistů. Novela navrhuje umožnit soudům postihovat „zjevné zneužití práva“ pokutou až do výše 50 000 Kč, což Michal vnímá kriticky jako příliš vágní nástroj, který by mohl v rozporu s ústavními principy odrazovat občany od přístupu k soudu. Kritika směřuje i k faktu, že český zákonodárce rozšiřuje působnost směrnice z mezinárodních sporů na všechny případy, ačkoliv se u nás podobná soudní šikana v praxi téměř nevyskytuje. V závěru podcastu autoři reflektují kontroverzní doplněk novely týkající se zákona o odpovědnosti státu za škodu. Tento „přílepek“ má vyloučit nárok na odškodnění za průběh trestního stíhání, pokud dojde k jeho promlčení, což by poškozené stavělo do bezvýchodné situace, pokud by se nenechali dobrovolně dostíhat. Vzhledem k tlaku na transpozici evropského práva a hrozícím sankcím se očekává, že legislativní proces bude postupovat rychle a nová pravidla by mohla nabýt účinnosti již začátkem roku 2026.