Čestmír Strakatý

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 57 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR [https://herohero.co/CESTMIR] Nemůžeme si hrát, že jsme Holandsko nebo Dánsko, nejsme a nebudeme, myslí si spisovatel David Zábranský s tím, že geografie a historie České republiky nás nepředurčuje k plození zázraků. Podstatné je si to připustit a českou průměrnost až podprůměrnost dobře pojmout. Fakt, že se to neděje, považuje za chybu. Kultuře by prospělo přiznání, že nemůže být tak dobrá jako jinde. Tuzemská literatura podle něj nemá světu co dát, což přičítá nejen ztrátě její prestiže, ale taky neochotě autorů se pustit do něčeho, co by mohlo ohrozit grant, být odvážné, nebo dokonce sebedestruktivní. Když se podívá na umění kolem sebe, často žádné riziko nevidí. Jen projekty vytvořené z dotací Evropské unie, nebo někoho, kdo přijde a vysype tuny peněz. Jemu se přitom, když slyší v souvislosti s uměním slovo projekt, trochu otvírá nůž v kapse. Tvořit „řemeslným způsobem“ odmítá. Při psaní své nové knihy Jů a Hele riskoval záměrně. Na jejích stránkách mimo jiné přirovnává Marie Kondo k Hitlerovi nebo v jedné větě spojuje Pornhub a Heideggera. Nebát se vydat román o krizi středního věku i nevyžádanou příručku pro český literární provoz, jak text charakterizuje anotace, mu dovolil předchozí trénink. V souvislosti se svojí někdejší podporou Miloše Zemana si toho o sobě vyslechl dost na to, aby byl dostatečně obouchaný. Důrazně odmítá, že by za jeho politickým přesvědčením bylo volání po pozornosti, jistý druh fackovitosti možná. Každopádně potřebu sypat si se za něj popel na hlavu nemá. Byl to život a v konečném důsledku Zemanovo funkční období žádné drama nebylo. Mluvili jsme ale i o Athénách, kde část roku žije, o financování kultury, pozvánkách do „slušné společnosti“ nebo opakujících se „debilitách“ v recenzích.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 28 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR [HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR] Devatenáctiletá Lurdes Gloria Manuel bývá označovaná za naději české atletiky. Sama si tak nepřipadá, přestože je juniorskou mistryní světa v běhu na 400 metrů, od medaile na mistrovství Evropy dospělých ji dělily setiny a Českou republiku reprezentovala i na letošních olympijských hrách v Paříži. Doteď běhala spíš pro radost, neřešila stravovací ani spánkový režim a pro příští rok si za cíl dala odmaturovat. Pak bude zvažovat co dál. Zpátky se přitom rodačka z Ostravy držet nemusí nejen díky svým sportovním výkonům, ale i tomu, že mluví pěti jazyky. Její tatínek pochází z Angoly a maminka z Ruska, na což občas někdo nevybíravým způsobem upozorní v online komentářích. V Táboře, kde studuje obchodní akademii a trénuje, se to neděje. Místní už ji znají a, jak sama říká, jsou na ni hodní. Stěžovat si nemůže ani na tréninkové zázemí třicetitisícového jihočeského města. Za mnohem důležitější než to, jestli stadion stojí vedle školy, považuje lidi. Vždycky je to o nich a o tom, jestli potkáte ty správné. Jsem rád, že já jsem měl možnost potkat právě Lurdes Glorii Manuel a natočit s ní pro Vás rozhovor.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 57 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR [https://herohero.co/CESTMIR] V důsledku hromadného přijímání uprchlíků, kteří v roce 2014 začali ve velkém přicházet do Německa, se země potýká s velkým problémem, který stále narůstá. Podle reportérky Markéty Kutilové tam sílí hlas nemalé skupiny lidí, kteří chtějí prosadit právo šaría a politicky i nábožensky ovládnout Starý kontinent. Při pohledu na některá města ve Velké Británii, Francii nebo ve zmiňovaném Německu je patrné, že se islámským radikálům krůček po krůčku daří obsazovat radnice a dostávat do vedení nejrůznějších institucí. Vědí, že čas hraje pro ně, nepřemýšlí totiž v horizontu příštích pár let, ale generací. Kutilová je přesvědčená, že se jedná o vývoj, který těžko někdo zvrátí, protože většina ze čtvrtmilionu migrantů, kteří do Evropy každoročně míří, pochází z islámských zemí. Děje se to bez jakékoli kontroly nad tím, kdo přichází, odkud a proč. Na řecko-makedonské hranici na vlastní oči viděla stovky roztrhaných pasů, protože začínat nový život je s novou identitou o poznání snazší. Zvlášť pro ty, kteří byli členy radikálních organizací, nebo kmenů. Mladí muži často tvrdí, že jsou nezletilí, aby mohli využít výhod azylu a tzv. slučování rodin, což dostihlo třeba Švédsko, kde o svém věku lhalo 60 % žadatelů. Vyloučeno není ani to, že tisíce kilometrů od Islámského státu potká oběť na ulici znovu svého trýznitele. Programy tzv. deradikalizace přitom ve státech, které je zavedly, vykazují pouze 10 až 15% úspěšnost. Co by pomohlo situaci zlepšit? Kudy vede cesta z tzv. černé Afriky, kdo se na ni vydává a kolik stojí? Jaká je pozice Hizballáhu a jak jeho působení vnímají samotní Libanonci? Jak to vypadá v největším syrském detenčním táboře? Nebo podle čeho si vybírá témata svých reportáží a pociťuje vůbec ještě strach? I na to jsem se reportérky Markéty Kutilové ptal.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 55 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR [https://herohero.co/CESTMIR] Přestože z pozice tiskové mluvčí ANO odešla před více než pěti lety, stále se najdou tací, kteří jí kvůli tomu opovrhují. Nepochybně se ozvou i po našem rozhovoru a nepochybně svoje antipatie obrátí i proti mně. Nepozval jsem si politickou marketérku Lucii Kubovičovou, abych ji griloval za to, pro koho v minulosti pracovala, ale aby na základě svých zkušeností a znalosti politického prostředí i Andreje Babiše zhodnotila komunikační strategii vítězů i poražených nedávných voleb. V těch se podílela na kampani pro strany z opačného spektra, než je ANO. Zárukou politického úspěchu je podle ní opravdovost a vnímavost. V praxi to znamená, že dotyční říkají věci, kterým lidé rozumí, a působí tak, že tomu sami věří. Autentická komunikace s voliči, a to nejen na sociálních sítích, ale také v osobním kontaktu, se podle ní daří hejtmanovi Jihomoravského kraje Janu Grolichovi, hejtmanovi Jihočeského kraje Martinu Kubovi nebo místopředsedovi Poslanecké sněmovny Karlu Havlíčkovi. Zato na vládní úrovni to často hodně drhne. Za problematické považuje například Debaty bez cenzury předsedy hnutí STAN Víta Rakušana, ve kterých si ze svých názorových odpůrců udělal komparz. Jedním z hlavních úkolů politika je jezdit za lidmi, ale na setkáních s nimi by jim měl neustále předkládat účty s odškrtanými položkami toho, co pro ně udělal. Co naopak nikdy dělat nesmí, je kritizovat a házet vinu na voliče. Schopnost sebereflexe chybí Kubovičové v politice extrémně, a Andrej Babiš někdy nebyl výjimkou. Když mu navíc v roce 2021 všichni předpovídali politický konec, začal se pod tlakem dopouštět fatálních chyb. Teď má ale strašně jednoduchou pozici, protože neúspěch vlády je do očí bijící, zatímco on zažívá pocit vítězství, který je pro něj kruciální. Takhle posílenému mu stačí zapnout večer zprávy, napsat jeden tweet a jít si v klidu lehnout. Jaké je nejlepší PR? Co dosáhnou Piráti svou aktuální antisystémovou rétorikou? Na jakou komunikaci by měli vsadit lidovci? A co chybí v programu ODS? I o tom jsme mluvili.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 56 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR [https://herohero.co/CESTMIR] Odvolat ministra je premiérovo svaté právo, říká Petros Michopulos, aniž by pravomoci předsedy vlády rozporoval, vadí mu způsob, jakým to Petr Fiala udělal. S ohledem na image, kterou si roky buduje, by očekával, že se s Ivanem Bartošem rozejde civilizovaným a dospělým způsobem, ne jako zamilovaný teenager, který si našel novou holku. Eufemisticky řečeno. Spoluautor podcastu Kecy a politika, podnikatel a bývalý politický marketér se nezdráhá to zhodnotit i expresivněji. Dětinské mu ze strany ODS přijde i zapírání letité nesnášenlivosti vůči Pirátům. Ve skutečnosti proti nim brojili roky, za ten poslední jejich agresivita ještě stoupla a hlasy po jejich vyhazovu z vlády zesílily. Předložená analýza digitálního stavebního řízení tak byla pouhou záminkou, jak se Ivana Bartoše zbavit. Podle Petrose je to totiž slátanina, kterou kdyby mu předložil jeho šéf IT, byl by na pochybách, jestli ho dál zaměstnávat. Každopádně na to, že z ní nikdo ve vládě nepochopil ani větu, by si vsadil. Paradoxem je, že zatímco Piráty premiér Fiala svým zkratkovitým jednáním sjednotil a teď je otázkou, jak toho dokážou využít, sám sobě dost možná udělal medvědí službu a odstartoval začátek svého konce. Jeho osud je teď v rukou ODS a jejich předvolební strategie. Vyměnit lídra i některé ministry čas pořád mají. Anebo taky variantu zůstat ležet na zádech a čekat na politickou popravu. S břitkostí Petrosovi vlastní jsme mluvili i tom, co čeká další politické aktéry, jak funguje státní správa a jakou budoucnost má digitalizace v Česku, nebo proč je ÚOHS zralý když ne na radikální změnu, tak na zrušení.