Čestmír Strakatý

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 59 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR [https://herohero.co/CESTMIR] A HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMI [https://www.forendors.cz/CESTMIR]R⁠ Nechci dovolit Petru Fialovi, aby nám vládnul další čtyři roky a předváděl tu hrůzu, ve které tady žijeme, říká předsedkyně KSČM a europoslankyně Kateřina Konečná s tím, že pro to udělá cokoli. Potřebnou změnu spojenou s návratem levice do sněmovny chce zajistit ukončením svého 11letého působení v Evropském parlamentu a přesunem z Bruselu zpátky domů a společnou kandidátkou nově zaregistrovaného hnutí Stačilo! To má pod jejím vedením spojit různé levicové subjekty, jejichž hlasy by v případě dvoučlenných nebo vícečlenných koalic nemusely dosáhnout na požadovaných 8 %, resp. 11 % a propadly by. Že jde o podvod na voliče, Konečná odmítá. Toho se podle ní dopouští vládnoucí Spolu, které se o shodu na společném programu ani nesnaží a zásadně se v něm rozchází. Nesouhlasí ani s tím, že by byla proruská, stejně jako Václav Havel zastává názor, že bychom neměli vstupovat do žádné vojenské aliance. To, že je v otázce válek a různých politických procesů tak citlivá, přičítá i mementu komunistických zločinů, které by nikdy nechtěla opakovat. Sama podporuje politiku všech azimutů včetně obchodu s Čínou, ale v žádném jiném evropském státě neudělal nikdo takovou chybu jako Markéta Pekarová Adamová svým odjezdem na Taiwan, kterým zabila zakázky v řádech desítek, možná stovek milionů. S Kateřinou Konečnou jsme mluvili i o tom, jaký bude mít Stačilo! program a kdo další bude na kandidátce nového hnutí, jestli se vzdá předsednictví v KSČM s 16 tisíci členy, o čem by mělo proběhnout referendum, její pověsti mezi českými podnikateli nebo co nerad slyší její manžel.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 64 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR [https://herohero.co/CESTMIR] A HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR⁠ [https://www.forendors.cz/cestmir] Režim Bašára al-Asada byl prázdná skořápka, shodují se Jakub Szántó a Pavel Pawluscha Novotný, reportéři s bohatými zkušenostmi z Blízkého východu. Dobrou zprávou podle nich je, že klan al-Asadů padl, protože dusil Sýrii přes půlstoletí. Otázkou je, jakým způsobem se k vedení země postaví jeho nástupce Abú Muhammad Džulání. Teď se tváří, jako by odhodil mladickou nerozvážnost, přestal podřezávat nevěřící a stal se velkým demokratem, podle Szántó je to ale bizarní představa, kterou paradoxně podporuje řada velkých amerických deníků. Fascinující je pro něj také přesvědčení, že neuvěřitelný chaos, ve kterém se zmítá nejen Sýrie, ale celý svět, někdo řídí. K této konspirační teorii se přiklání i bývalá velvyslankyně ČR v Damašku Eva Filipi, když naznačuje, že nějaké temné zahraniční síly věděly, že k převratu dojde. Faktem je, že nevěděl nikdo a že Rusové měli hlavně dobré PR, kterým přiživovali zdání, že mají mnohem větší vliv než ve skutečnosti. Reálně území Sýrie ovládá pět sil – Kurdové, Islamisté, Turci, skupina Tahrír al-Šám a tzv. jižní operační centrum, tvořené částečně arabskými a sunnitskými milicemi a částečně drúzi – a poměrně významnou roli hraje Izrael. Poskládat šílenou mozaiku a vytvořit z ní celek, se zdá být nemožné. Sýrie by ale mohla být něčím jako společenstvím vlastníků jednotek, a to je nadějeplné. Proč celý svět bedlivě sleduje, co se v Sýrii bude dít? Jak fungoval tamní drogový trh? Co způsobil cynismus izraelské vlády a co bude s Gazou? Nebo proč měli za vlády Bašára al-Asada oba reportéři zapovězený vstup do země? I to jsme společně probrali. Poslechněte si.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 46 MIN. NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR [https://herohero.co/CESTMIR] A HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR [https://herohero.co/CESTMIR] Nicole Šáchová je nový český fenomén. S výraznou stopou vyhrála soutěž Zrádci, která přepsala to, co si v Česku myslíme o soutěžní reality show. Mluvili jsme o tom, jak těžké bylo lhát lidem do očí, jak se jí nepovedlo držet si lidi od těla (i když jí pomohl Aspergerův syndrom), proč šla předtím do miss a jak na ni tento „trh s masem“ zapůsobil. A taky o plánech a nadějích, které jí zájem o její osobu v tuto chvíli dává.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 56 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR [https://herohero.co/CESTMIR] Téma ženské sexuality do veřejnoprávního média patří, je přesvědčená novinářka a moderátorka Linda Bartošová. Ta svým podcastem Slast paradoxně nevyvolala vzrušenou debatu o intimitě svých vrstevnic, ale o platbě koncesionářských poplatků, potažmo budoucnosti Českého rozhlasu. Překvapilo ji to, přestože během svého více než desetiletého působení v médiích si na spršku invektiv, která pravidelně přichází s každým jejím novým projektem, už zvykla. Mimochodem sprcha byla jednou z věcí, za níž byla taky kritizovaná. Na fotce, kterou výsledek své jedenáctiměsíční novinářské práce propagovala, vypadá, jako by právě otočila kohoutkem. Coby intelektuálka studující gender studies a zastánkyně feminismu je na snímku příliš vyzývavá, jako vicemiss splňující konvenční atributy krásy zase přehnaně svéhlavá. Dokáže si připustit, že je pro mnohé „moc“ a nezapadá do příslušných škatulek, ale intenzita osobních urážek, dehonestace a snahy o úplné zdiskreditování, které doznívají ještě dnes, odráží podle ní spíš společnost než něco, k čemu by chtěla zavdávat příčinu. Kdyby toužila být za každou cenu vidět, neopouštěla by hlavní zpravodajskou relaci České televize. Proč vlastně odešla z Kavčích hor a kdo z kolegů jí dělal nepatřičné návrhy, co bylo amatérského na jejím dalším působišti v Aktuálně.cz, proč se nebojí, že se svým připravovaným girl talkem neuspěje, nebo co si bude muset ještě terapeuticky zpracovat? I na to jsem se Lindy Bartošové ptal.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 59 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR [https://herohero.co/CESTMIR] Nejenže konflikty ve světě sílí, ale pomalu a jistě se propojují. Ten největší konvenční, tedy válka na Ukrajině, ovlivňuje podle Vlastislava Břízy mladšího nejen bezpečnostní situaci v Evropě, ale i na Blízkém východě nebo Asii. Slovy odborníka z Katedry mezinárodních vztahů FSV UK dodal ruský útok ostatním zemím odvahu, v případě Kim Čong-una, který byl dekády izolovaný a napůl tajně podporovaný jen Čínou, zmiňuje až útočnost. Novým „přátelstvím“ pojištěným přísunem vojáků, zbraní i munice, bez níž by byl aktuální postup ruské armády na Donbase těžko myslitelný, a svými „rétorickými cvičeními“ deklaruje severokorejský vůdce svou moc a sílu. Že by se skutečně chystal otevřeně zaútočit na Jižní Koreu si Bříza nemyslí. Asertivita Íránu je díky izraelské protivzdušné obraně, dost možná nejlepší na světě, držena na uzdě, ale i tady to pod pokličkou vře. Od Donalda Trumpa lze přitom předpokládat, že bude větším spojencem Izraele, než jím byla dosavadní demokratická administrativa, především ale bude chránit ekonomické zájmy USA a soustředit se na obchodní válku s Čínou. Ta je pro něj nepřítelem číslo jedna. Co se týče Ukrajiny, bude americký prezident tlačit k převzetí odpovědnosti Evropu. A napadenou zemi zřejmě letos v zimě čekají u 110tisícového souměstí Pokrovsk a Myrnohrad větší jatka než u Bachmutu. Bránit ho ale bude muset, jde totiž nejen o strategicky položené místo, ale také o obrovská naleziště uhlí a jedno z největších evropských nalezišť lithia. Zlomový ve válce na Ukrajině se Bříza domnívá, že bude příští rok. Co donutí Vladimira Putina zasednout k jednacímu stolu? Co nasvědčuje tomu, že Írán pokračuje s vývojem jaderné zbraně a proč si nikdo na světě nepřeje, aby ji skutečně získal? Jakým způsobem bude chtít Donald Trump ukončit konflikty na Blízkém východě? Nebo proč je evropská spojená obrana iluzorní? I to jsme probrali.